Projevy artrózy

Klinický obraz (po speciálním vyšetření) postiženého kloubu vypadá asi takto. V počátečním stádiu se kloubní chrupavka díky snížení glykosaminoglykanů stává méně pružná. V jejím hladkém povrchu se tvoří drobné štěrbiny, které se časem prohlubují až ke kosti. Drobné úlomky chrupavky se uvolňují do kloubního prostoru. Dochází k poškození měkkých částí (vazů). Struktura chrupavky se mění, posléze dochází k tvorbě kostěných výrůstků, tzv. osteofytů.

Obecně je v počátečním stádiu kloub bez vizuálních fyzických změn, (ke zvětšení a zhrubnutí, což je na první pohled viditelné, dochází mnohem později). Pohyb je možný, s nějakým omezením v krajních polohách. V těch nemocný pociťuje prudkou bolest. Lékař je schopen citlivým pohmatem zjistit při určitém pohybu tzv. drásoty. S postupující nemocí je pohyb čím dál, tím víc omezen, bolesti i drásoty jsou silnější, kloub mění svůj tvar, velikost i osu. Artrotické potíže se zvětšují k večeru, po celodenní námaze, se změnou počasí, s neopatrným pohybem apod. U kyčelního kloubu jsou pociťovány bolesti v tříslech, směřující do stehen, u kolenního kloubu je obtížná chůze ze schodů. Pohyb je sice omezený, ale kromě kyčelního kloubu, téměř nikdy nedochází k celkové nehybnosti.

Pokud dojde k neutuchající bolesti, zarudnutí kloubu a jeho okolí, zvětšení teploty daného místa, jde určitě o zánět, který se stává častou komplikací artrózy. Většinou jde o zmnožení synoviální tekutiny.